Co skutečně víme o větrnících pro Drahouššš🌬️

Tvrzení: Větrné turbíny způsobují vážné zdravotní problémy.

Co víme: Finský státní institut zdraví THL zkoumal 2 828 lidí u 5 větrných parků (Turunen, 2021). Žádná souvislost s nemocemi nad rámec obtěžování hlukem. Kanadský Health Canada (1 238 osob) i australský NHMRC dospěly k témuž závěru. Dosud největší studie sledovala v dánském celostátním registru 717 453 dospělých a nenašla jasnou souvislost mezi hlukem turbín a infarktem či mrtvicí (Poulsen, 2019). Český noční limit hluku je 40 dB; turbína v 800 m vydává 35–38 dB. Státní zdravotní ústav shrnuje, že jediným jednoznačně prokázaným účinkem na zdraví je obtěžování hlukem, a právě to hlídají hygienické limity.

Zdroj: Turunen et al. 2021, Environment International · Michaud et al. 2016, J. Acoust. Soc. Am. · Poulsen et al. 2019, Environ. Health Perspect. · Státní zdravotní ústav (2026)

Tvrzení: Větrníky vybíjejí ptactvo.

Co víme: Ze všech věcí, kterými lidé ptáky ohrožují, jsou větrníky nejmenší zdroj — a navíc jediný, který se dá výrazně omezit chytrým výběrem místa a sezónními odstávkami. Pro představu z USA: kočky zabijí 1,3–4 miliardy ptáků ročně, budovy stovky milionů, doprava stovky milionů; větrné turbíny pro srovnání ~234 tisíc (Loss et al., 2013). Každý český projekt prochází celoročním ornitologickým průzkumem. Mapy České ornitologické společnosti pomáhají najít vhodná místa — nejsou zákazem, ale návodem, kde stavět.

Zdroj: Loss, Will & Marra 2013, Biological Conservation

Tvrzení: Turbíny zničí pohled na krajinu.

Co víme: Legitimní obava — každý má právo se ptát, jak bude krajina vypadat. Řešení: vyžádejte si od investora fotomontáže z konkrétních míst v obci a posuďte sami. Ještě lépe: jeďte se podívat k existujícím turbínám. Studie 300 milionů prodejů domů v USA (Guo et al., PNAS 2024) ukazuje, že vizuální efekt je malý a postupně mizí (~ 20 let).

Aktualizace pro Drahouš: NOHO Energy připravuje fotomontáže z konkrétních míst v obci na energy.noho.cz/drahous (přístup po zadání hesla). Konkrétní odkaz na vizualizace sem doplníme, jakmile budou veřejně dostupné.

Zdroj: Guo, Wenz & Auffhammer 2024, PNAS

Tvrzení: Větrníky ohrozí pitnou vodu a půdu.

Co víme: Turbína stojí na betonovém základu. Nemá chladiva, chemikálie ani provozní kapaliny. Neprodukuje odpady do vody ani půdy. Český zákon č. 100/2001 Sb. (EIA) a evropská směrnice 2014/52/EU vyžadují u každého projektu hydrogeologické posouzení dřív, než dostane povolení.

A co podzemní voda? Častý argument zní, že základ naruší podzemní toky, prameny a studny. Přesně tohle posuzuje povinný hydrogeologický průzkum v rámci EIA: zmapuje proudění a kvalitu podzemní vody, vztah k okolním studním a pramenům a navrhne opatření. Pokud by hrozilo narušení, projekt dostane závazné podmínky, nebo povolení nedostane vůbec. Základ je navíc uzavřený blok bez chemikálií, ne propustná jímka.

Zdroj: EU EIA Directive 2014/52/EU (Evropská komise)

Tvrzení: Blikající stín turbín způsobuje epileptické záchvaty.

Co víme: Moderní turbíny se otáčejí pomalu (10–15 otáček/min) — frekvence stínu je hluboko pod limity, které mohou způsobit fotosenzitivní reakci. Dopad stínu na okolní budovy se počítá předem v rámci EIA. V praxi se při posouzení používá limit převzatý z německé metodiky (LAI): nejvýše 30 hodin za rok a 30 minut za den na jedno obydlí. Pokud hrozí překročení, turbína se v daný čas automaticky odstaví.

Zdroj: UK DECC: Update of UK Shadow Flicker Evidence Base (2011)

Tvrzení: Neslyšitelný infrazvuk z turbín poškozuje zdraví.

Co víme: Finská vláda (VTT, 2020) i Německý spolkový úřad pro životní prostředí (UBA, 2020) provedly dvojitě slepé laboratorní studie. Účastníci infrazvuk pod prahem nevnímali a nevykazovali fyziologickou reakci. Konkrétně: infrazvuk u domu poblíž větrného parku má kolem 50–70 dB(G) — stejně jako běžná kancelář ve městě a méně než uvnitř jedoucího auta. Člověk ho začne vnímat až kolem 85–95 dB(G), tedy vysoko nad touto úrovní (měření EPA Jižní Austrálie, 2013). Obtíže způsobuje očekávání problému — tzv. nocebo efekt (Crichton et al., 2014). Pseudovědecká koncepce „wind turbine syndrome" (Pierpont, 2009) nebyla recenzována a 38 účastníků byla rodina autorky. Státní zdravotní ústav k tomu uvádí, že infrazvuk z turbín je v obvyklých vzdálenostech příliš slabý na to, aby ho člověk vnímal, a jeho škodlivost prokázána nebyla.

Zdroj: Maijala / VTT 2021, J. Acoust. Soc. Am. · Crichton et al. 2014, Health Psychology · EPA South Australia 2013, měření infrazvuku · Státní zdravotní ústav (2026)

Tvrzení: Investor naslibuje a pak uteče, obec nic nedostane.

Co víme: Od roku 2018 v Česku neexistují garantované výkupní ceny jako u solárů v roce 2010. Nové projekty soutěží v tržních aukcích. Vyrobit jednu kilowatthodinu z větru stojí dnes ve světě v průměru kolem 0,75 Kč — levněji než z nového plynového zdroje nebo jádra (IRENA, 2024). To, co investor obci nabídne, musí být v písemné smlouvě — včetně úpravy o inflaci, klauzule pro případ převodu majitele a finanční rezervy na demontáž po skončení provozu. Čtěte smlouvu, ne letáky.

Jak to dělají jinde: V Německu zákon dovoluje provozovateli platit obcím do 2,5 km od turbíny 0,2 eurocentu z každé vyrobené kilowatthodiny a stát mu to vrací. Dánsko vyplácí sousedům turbín roční bonus, kompenzuje případný pokles ceny domu a obce dostávají příspěvek z každého megawattu. Výzkum z českých větrných parků ukazuje, že to, jak lidé vnímají turbínu v krajině, závisí víc na tom, zda obci přináší užitek, než na počtu turbín nebo vzdálenosti.

Tok elektřiny v Česku (2022): zdroje → emise → spotřeba

Zdroj: faktaoklimatu.cz · CC-BY 4.0 · data ERÚ 2022.

Zdroj: IRENA: Náklady na výrobu z OZE 2023 · Německý zákon EEG, § 6 · Dánská energetická agentura: data o kompenzacích · Frantál et al. 2017 (AV ČR)

Tvrzení: Větrník v přírodním parku je nelegální.

Co víme: Přírodní park větrné elektrárny automaticky nevylučuje. Každý projekt prochází posouzením EIA, stavebním řízením a desítkami dalších povolení. Evropská směrnice o obnovitelných zdrojích (RED III, 2023/2413/EU) navíc označuje výrobu energie z OZE za „nadřazený veřejný zájem". Český zákon 19/2023 Sb. (Lex RES I) povolovací proces v roce 2023 zrychlil. Zákonnost posoudí úřady, ne letáky.

EU větrníky nejen povoluje, aktivně je chce: Evropská komise přijala v říjnu 2023 Akční plán pro větrnou energii (European Wind Power Action Plan), který má výstavbu zrychlit a posílit evropský větrný průmysl jako „evropský úspěšný příběh". Větrná energie je páteří plánu REPowerEU pro energetickou nezávislost Evropy na ruských fosilních palivech.

Akcelerační oblasti: Drahouš v žádné není, celý okres Rakovník také ne. Vláda je schválila v červenci 2026 a oproti návrhu je zmenšila z 2 685 km² na 297 km²: 61 lokalit v celé republice, zhruba 0,4 % území. Pro srovnání: Německo musí podle zákona vyhradit pro větrníky do roku 2032 celá 2 % své rozlohy, tedy přes 7 000 km². Mimo akcelerační oblasti, tedy i u nás, platí běžné povolování včetně EIA.

Zdroj: Směrnice EU 2023/2413 (RED III) · Evropská komise: Akční plán pro větrnou energii (2023) · COM(2023) 669 (plné znění) · ČT24: Vláda zmenšila plochu akceleračních zón (2026) · Německý zákon WindBG, § 3

Tvrzení: Větrníky zničí ceny domů.

Co víme: Lawrence Berkeley National Laboratory analyzovalo postupně desítky tisíc prodejů (Hoen 2009, 2013; Brunner & Hoen 2024 — 428 projektů ve 34 státech): krátkodobý ~11% efekt po oznámení v hustých oblastech, do 3–5 let po spuštění mizí. Ve venkovských oblastech bez efektu. Holandská studie (Dröes & Koster, 2016) ukázala lokální 1,4% efekt do 2 km. Žádná velká recenzovaná studie nedokládá dlouhodobý propad.

Pokud tomu nevěříte, jeďte se podívat. Zeptejte se starostů a sousedů v obcích, kde větrníky stojí roky — konkrétní obce, kontakty a cesty popisujeme níže.

Zdroj: Hoen et al. 2013, LBNL · Brunner & Hoen 2024, Energy Policy

Tvrzení: Lopatky větrníků se obrušují a sypou do okolí tuny mikroplastů a jedovatý bisfenol A.

Co víme: Obrušuje se ochranný polyuretanový nátěr náběžné hrany — ne epoxid, který bisfenol A obsahuje. Recenzovaný odhad (Wind Energy Science, 2025) vychází na desítky až stovky gramů plastu na lopatku za rok — tisíckrát méně než z pneumatik, textilu nebo barev. Měření přímo za lopatkami našla 0,005 miliardtiny gramu bisfenolu A na metr krychlový, méně než je běžně ve venkovním vzduchu velkoměst. Dřívější děsivá čísla (desítky kilogramů na turbínu) měla doložené metodické chyby a autoři laboratorní studie, z níž se „tuny“ vyextrapolovaly, se od těch odhadů veřejně distancovali.

Pro představu: jeden člověk obrousí podrážkami svých bot kolem 100 g plastu za rok (Fraunhofer UMSICHT, 2018). Boty dvou lidí tak za rok uvolní zhruba tolik mikroplastu jako celá jedna velká mořská turbína (~240 g/rok). A pneumatiky aut jsou proti tomu úplně jiná liga: největší zdroj mikroplastů vůbec, asi třetina všeho. Kdyby mikroplast z lopatek byl problém, vaše tenisky a auto na parkovišti jsou mnohem větší.

Zdroj: Caboni et al. 2025, Wind Energy Science · Science Feedback (ověření, 2025) · Fraunhofer UMSICHT 2018, Kunststoffe in der Umwelt (PDF)

Tvrzení: Když chceme čistou energii, postavme soláry — větrníky nepotřebujeme.

Co víme: Slunce a vítr se v Česku přirozeně doplňují. Od dubna do září vyrobí fotovoltaika skoro 70 % své roční výroby; od října do března dodají větrné elektrárny zhruba 60 % té své, tedy přesně v zimě, kdy slunce skoro nesvítí a spotřeba elektřiny je nejvyšší. Při vhodném poměru výkonů (zhruba 1 díl slunce na 3 díly větru) kombinovaná výroba dobře kopíruje měsíční spotřebu a pod čtvrtinu průměru klesne jen asi 9 dní v roce. Samotné soláry tuhle zimní díru nezaplní. Proto dává smysl stavět obojí, ne jedno místo druhého.

Zdroj: Fakta o klimatu: Jak spolehlivě vyrábí v Česku solární a větrné zdroje?

Tvrzení: Větrník se postaví, aniž by někdo předem změřil, jak ovlivní hluk, ptáky nebo krajinu.

Co víme: Žádná velká větrná elektrárna se v Česku nepostaví bez posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb. Elektrárny s výškou stožáru od 50 metrů spadají do přílohy č. 1, bodu 7: povinně projdou zjišťovacím řízením, které teprve rozhodne, zda je potřeba plné posouzení. Proces vede krajský úřad, u nás Krajský úřad Středočeského kraje.

Co přesně se měří: EIA posuzuje právě to, čeho se lidé nejčastěji bojí. Hluková studie modeluje hluk u nejbližších domů proti hygienickému limitu 40 dB v noci a 50 dB ve dne (nařízení vlády č. 272/2011 Sb.). Předem se počítá blikající stín, zpracovává se celoroční průzkum ptáků a netopýrů a posuzuje se zásah do krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Pokud by hrozilo překročení limitů, projekt dostane závazné podmínky, nebo povolení nedostane.

A vy se k tomu můžete vyjádřit: Oznámení, dokumentace i posudek jsou veřejné a každý k nim může podat písemné vyjádření, zpravidla do 30 dnů. Když k dokumentaci přijdou nesouhlasné připomínky, koná se veřejné projednání. Dodržování podmínek pak během provozu hlídá krajský úřad a Česká inspekce životního prostředí.

Aktualizace pro Drahouš: Záměr NOHO je zatím ve fázi příprav před podáním do EIA: v celostátním informačním systému EIA (CENIA) k němu zatím není veřejný záznam. Jakmile investor oznámení podá, objeví se tam s vlastním kódem a bude možné se k němu vyjádřit. Sledovat ho lze na portal.cenia.cz. Jak to vypadá, když EIA proběhne, ukazuje projekt stejného investora v Anenské Studánce (více níže). Už postavený příklad je třetí turbína ve Vrbici na Karlovarsku (záznam EIA): úřad ji povolil s nočním tichým režimem, kontrolním měřením hluku u nejbližších domů a podmínkami na ochranu ptáků v sousední ptačí oblasti.

Zdroj: Zákon č. 100/2001 Sb. (EIA) · Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. (hlukové limity) · Zákon č. 114/1992 Sb., § 12 (krajinný ráz) · Informační systém EIA (CENIA) · EIA Anenská Studánka (PAK1010) · EIA Vrbice II (KVK533)

Tvrzení: Referenda v říjnu 2026 ukázala, že lidé větrníky nechtějí.

Co víme: V říjnu 2026 řeklo ne 20 z 21 obcí, o rok dřív ale souhlasilo 8 z 18. Většinou se nehlasovalo o konkrétním projektu, ale obecně: zda má obec podniknout „veškeré kroky“ proti akcelerační oblasti, nebo výstavbu vůbec nepřipustit. Sociální geograf Bohumil Frantál z Akademie věd ČR prošel 71 českých referend z let 2006 až 2025. U otázek o konkrétním projektu (kolik turbín, kde a co obec dostane) vychází zhruba 70 ku 30 pro, u obecných otázek naopak 30 ku 70 proti. Kde turbíny už stojí, hlasuje pro další v průměru 67 % lidí. Kde je nikdo nezná, jen 20 %.

A rozhodují ti, kdo přijdou: místní referendum platí už při účasti 35 % voličů. O celé obci tak může rozhodnout menšina jejích obyvatel.

Pro Drahouš: když se bude hlasovat, má se hlasovat o konkrétním projektu s konkrétními podmínkami. Pak lidé rozhodují o tom, co znají, a ne o tom, čeho se bojí.

Zdroj: TZB-info: výsledky referend 2026 · ČSVE: analýza 71 referend (B. Frantál) · Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, § 48